Vědomí a podvědomí

„Život člověka je pouhou studijní lekcí. Zda obstojíme a pochopíme či nikoliv, je jen a jen na každém z nás. Smyslem a cílem lidského života je poučit se a získat poznání, abychom zvýšili své sebeuvědomění. Abychom se naučili lásce“ Iva Pousková

Neexistuje žádný poradce nebo terapeut, který by na otázky klienta mohl odpovědět lépe, než je klient sám. Dobré rady či nařízení nemají sílu k tomu, aby změnili chod věcí.

Systemické a rodinné KONSTELACE

Jsou sebepoznávací prožitkovou metodou, s jejichž pomocí nalezne klient řešení svého problému.
Zakladatelem této metody je Bert Hellinger, německý psychoterapeut, na jehož práci mělo největší vliv mimo jiné jeho dětství a dále pak 30ti leté působení kazatele. Jeho terapeutická práce vychází z integrace mnoha rozmanitých prvků. Základem jeho práce je „uvidění“ toho, co skutečně je, čímž dochází k přijetí a osvobození se od podvědomých vlivů.

Tato metoda odhaluje v našich „systémech“ vlivy skrytých sil (podvědomých vlivů), pracujících v nás, bohužel i v náš neprospěch. Umožňuje, aby byl směr působení těchto sil obrácen opět v náš prospěch a aby se mohla v celém systému znovu vytvořit rovnováha.

Co se skrývá pod pojmem „systém“? Například rodina současná či původní, partnerský vztah, pracovní vztahy, pracovní záležitosti či firma, dále třeba jednotlivé orgány těla, nemoci, závislosti…. Se všemi těmito „systémy“ je možné pracovat.

Termíny našich akcí v Jeseníku sledujte prosím v sekci naše akce

MUDr. Iva Pousková Odborný garant diagnostické metody VĚDOMÍ A PODVĚDOMÍ Narodila se v roce 1961 v Jeseníku, je absolventkou Lékařské fakulty UK v Praze. V klasické medicíně pracovala v oboru radiodiagnostika a psychiatrie. Nyní pracuje jako lékař psychoterapeut v soukromé ordinaci „CENTRUM DUŠEVNÍ A TĚLESNÉ HARMONIE“ v Jeseníku.Zabývá se celostním přístupem ke zdraví a harmonizaci organismu. Pracuje zejména s podvědomím, snaží se dojít k jádru problému. Již za studií začala pracovat s hypnózou (prof.Kratochvíl), homeopatií (francouzská škola Boiron, ruská Lupičev-EAVL). Prošla a pracuje s imaginativní psychoterapií (Leuner), bodyterapií a vegetoterapií (Reich, Lowen, Weidenfeld). Z alternativních přístupů dále používá kineziologii One Brain, systemické a rodinné konstelace (Hellinger), Bowenovu terapii, meditace, práci s energiemi, relaxační techniky. Je absolventkou třetího stupně výcviku filipínského léčitele reverenda Alexe Orbita. „Největší chybou je, posuzuje-li lékař odděleně nemoc těla a nemoc duše. Obě složky přece nelze oddělit.“ – Platon

Číst více

Postavení konstelace vypadá velmi jednoduše, a přitom se v malém prostoru a čase odehrává nesmírně mnoho a na mnoha úrovních..
Konstelace nejsou obvykle individuální prací a obvykle nebývá ani pozornost zaměřena pouze na osobu klienta, protože každý z nás jsme nedílnou součástí většího příběhu, většího celku, většího systému. Náš současný život je velmi podstatně ovlivněn naší minulostí, zejména původní rodinou, naším dětstvím. Tady vznikají naše základní traumata, obranné mechanismy, které ovlivňují náš další život. Řídí nás a určují naše chování i v dospělosti. Konstelace nám ukazují, že jsme všichni propojeni s našimi předky a jejich osudy, že jsme hluboce spojeni se vším, co se kdy v předešlých generacích událo, že jsme každý součástí něčeho „většího“. Z tohoto „většího“ pak získáváme svoji sílu. To jsou naše kořeny. Díky konstelacím se opět můžeme spojit s touto silou, uvědomit si a pocítit na „vlastní kůži“ sílu celku, generací, kořenů. Stát se silnými a zároveň svobodnými. Dochází k uspořádání a „narovnání“ našich vztahů k ostatním a k probuzení úcty k osudům druhých. Tímto poznáním, ke kterému nás konstelace přivádějí si uvědomujeme, že nelze hledat štěstí jen sami pro sebe, že je třeba hledat rovnováhu celku.
V konstelacích se uvolňuje mnoho skrytých, potlačených emocí. Jedná se vlastně o zablokovanou energii. Skrýváme a potlačujeme je proto, že jsou velmi bolestivé. Proto se je snažíme obelstít – vyhnout se jim. A právě díky tomuto potlačení, neboli „uzamčení“ se přenáší traumata a bolest z generace na generaci. Díky této bolesti v nás potom namísto lásky sídlí zloba a nenávist. Jakmile dojde k otevření potlačeného, nashromážděná emoční energie se uvolní, rozpustí se a tím se umožní ukončení generačního přenosu, a „znovu rozproudění“ lásky a energie.
Díky uvolňování potlačených emocí jsou konstelace i katarzní technikou. Kromě tohoto je cílem konstelací „vidění“. Uvidění stávajícího obrazu, toho patologického, narušeného, který je zdrojem problémů a potíží. Následně pak „uvidění“ nově vytvořeného, harmonického obrazu, v němž dosud zablokovaná energie začíná opět proudit celým systémem.
Jakým způsobem dojde k vytvoření nového, „zdravého“ obrazu? Každý „systém“ má totiž přirozenou tendenci k „samoúzdravě“, k vytvoření rovnováhy a harmonie. Jen musí být odstraněny překážky, které této harmonii brání. Takovou „překážkou“ je například zablokovaná energie ve formě emocí, nebo“nepřijetí“ něčeho. Třeba bolestného zážitku, nebo nepřijetí nějaké vlastnosti či postoje některého člena systému, příp. jeho vyloučení ze systému, nepřijetí rodiče či dítěte, a tak podobně.
V okamžiku, kdy se věci poskládají zpět do řádu a pochopení, můžeme pocítit úlevu, klid i lásku. Je to řád, ve kterém:

• je každému dáno místo, které mu náleží
• je každému prokázána úcta, která mu náleží
• každý přijíme svůj díl zodpovědnosti
• každý nese svůj osud a svá břemena sám, se vším dobrým i zlým, bez přebírání břemen druhých a navalování svých břemen na druhé
• je zachována hierarchie „většího“ a „menšího“, tzn. kde děti jsou dětmi a rodiče rodiči
• děti nemusí být předčasně dospělé a rodiče se o ně neopírají
• děti mohou brát a rodiče dávají
• děti přijímají své rodiče takové, jací jsou a rodiče své děti takové, jací jsou
• zapomenutí členové systému (rodiny) znovu zaujmou své místo v rodině a jsou přijati zpět do srdcí ostatních
• manželka je svému muži ženou a manžel své ženě mužem
• je ve vztazích rovnováha mezi braním a přijímáním
• je přijata láska i za cenu zranitelnosti a bolesti

Konstelace nejsou snahou měnit, co už se změnit nedá. Učí nás přijímat to, co jsme díky bolesti a strachům odmítali a umožňují spojit to, co bylo dlouho nahromaděnou bolestí rozdělené.
Jsou cestou k přijetí, k našim skutečným, hlubokým a opravdovým pocitům, cestou k síle a k lásce.

ESENCE

ESENCE jsou kvality, se kterými přicházíme jako lidské bytosti na svět. Již samotný termín „esenciální“ nám prozrazuje, že je to něco, co je nezbytné pro žití, pro fungování člověka. Je to něco, co spadá do samotné podstaty bytí. Je to něco, co bychom mohli přirovnat na tělesné úrovni k „orgánům“ těla, bez kterých tělo nemůže fungovat. ESENCE můžeme vnímat jako nezbytné „orgány pro duši“. Bez nich naše podstata ztrácí napojení na tělo a tělo ztrácí napojení na duši a na Univerzum.

Mohli bychom si je představit jako řeky, tekoucí v nás. Ale protože se jim nedostává dostatečné „závlahy“ a jejich prameny postupně vysychají, ztrácíme je. Jak je možné, že vysychají? Jelikož se totéž stalo i našim rodičům a jejich předkům a tudíž rodiče nejsou schopni v nás dětech tento pramen a tok oživovat. „Koryta“ kterými v nás tyto ESENCE proudily, zůstávají. Jinými slovy někde hluboko v nás zůstává vzpomínka na tyto „řeky“. My jsme schopni se za určitých podmínek na tuto dávnou zkušenost rozvzpomenout. Dokud nedojde k rozvzpomenutí se, cítíme, že nám něco důležitého, něco podstatného chybí. A protože je to „něco“, co „nezbytně potřebujeme“, vyžadujeme to „něco“ od okolí. Cítíme, že nám chybí něco, co nám má „někdo“ z okolí dát. Například rodiče, partneři, manželé, manželky, děti, atp. A tak to po nich také vyžadujeme. Tímto způsobem není možné dostat to, co potřebujeme. Znamená to znovu oživit proud esencí v nás. Tímto způsobem dojde pouze k tomu, že odkládáme svoji „moc“ a sílu a nepřebíráme vlastní zodpovědnost. Takto nemůžeme nic změnit, protože esence není možné získat odjinud „zvenčí“, než od nás samotných „zevnitř“. Je nutné, abychom se my sami rozvzpomněli, a tok těchto řek v nás opět obnovili. A to za nás nemůže nikdo udělat, toto nám nemůže dát nikdo jiný, než my sami sobě. A právě k tomuto „rozvzpomenutí se“ slouží semináře esencí. My se díky nim znovu setkáváme s kvalitami, které už známe, jen jsme k nim ztratili v průběhu života přístup.

Co k ESENCÍM říká Prasadam?

Dva Indové Almaas a Faisal, průkopníci psycho-spirituální práce, použili prastarou súfijskou mapu uvědomění (enneagram) a zkombinovali ji s moderní psychologií. Vyvinuli systém, který otevírá dimenzi, kterou pojmenovali Esence. Esence může být chápána jako most mezi spirituální oblastí (absolutnem) a strukturou osobnosti (egem). Jemnohmotný systém energií, který používali súfíjci, označovaný jako Lataif nebo Latifa, je zde spojen se západní psychologií – s jejími metodami.
Slouží jako cesta k pochopení naší esenciální podstaty a k opětovnému získání ztracených esencí (kvalit) – vůle, síly, lásky, soucitu, míru a radosti. Každá esence má svou vlastní barvu, kvalitu a téma, se kterým je spjata.

BÍLÁ ESENCE

Je spjata s otcovskými tématy, jelikož kvality této esence bychom za optimálních podmínek našeho vývoje měli získávat a rozvíjet přes otce – stabilita, důvěra, bytí v přítomném okamžiku, centrace – to je být vycentrován ve svém středu, jasnost.

Prasadam o esenci:
Je známá jako esence vůle, spojena s pocitem vnitřní pevnosti, opory a smyslu hodnoty. Jedná se o „uvolněnou jistotu“ (důvěru), pokud jsme v kontaktu s naším Bytím. Je uzemněná, nápaditá a oddaná.

STŘÍBRNÁ ESENCE

Nám dává kvalitu osobnostní vůle, což je touha a vůle žít svůj vlastní život podle sebe a kvalitu uvolnění (relaxace).

ČERVENÁ ESENCE

Tato esence je spjata s tématy matky, díky naší nevědomé touze zažívat blažený stav nám dobře známý z období našeho vývoje v bříšku maminky (z prenatálního období). Tehdy byly naše potřeby naplňovány bez jakéhokoliv úsilí a my jsme zažívali pocit dokonalé jednoty. Nevědomě se chceme do tohoto stavu dokonalé jednoty vrátit a to za vysokou cenu potlačení nás samotných, našich emocí, naší pravdy, našeho vlastního života.
Kvalita červené esence se prolíná do všech oblastí našeho života. Dává nám odvahu a vůli žít svůj vlastní život, sílu vyjadřovat sebe sama a svobodně také prožívat vlastní sexualitu.
Seminář červené esence nám přináší nové vědomí, umožní uvidět ta místa v nás, kde tzv.“negativně splýváme“, tzn. kde jsme identifikováni s matkou, jejími emocemi, jejím vnímáním světa, okolí, s jejím způsobem života. Ukáže nám, kde se dožadujeme lásky matky či rodičů, a směřujeme tento požadavek na své partnery, děti, atd. Toto uvědomění nám pomůže navrátit se k nám samotným, osvobodit se od negativního splývání s rodiči i generacemi a žít svůj život svobodně a naplno.

Prasadam o esenci:
Známá jako esence síly, je spojena se schopností být samostatným jednotlivcem. Přináší sílu oddělit se od starých struktur, které už neslouží našemu vývoji a jedinečnosti. Jejími kvalitami jsou vášnivost, nadšení, vitalita, entuziasmus a síla jít do světa plného výzev.

ČERNÁ ESENCE

Nám dává kvalitu pravdy, pravé síly, klidu, míru a nekonečného prostoru. Umožňuje transformovat naše strachy – strach ze života, sexuality, strach ze smrti,z násilí, ze zneužití… Dává nám možnost uvidět manipulaci svoji i druhých, osvobodit se od ní a pocítit svoji pravou velikost.

Prasadam o esenci:
Známá jako esence míru. Tato kvalita je o lásce k pravdě a touze po míru. Je to velmi hluboká dimenze vhledu a uvědomění si svého vnitřního mistrovství. Je třeba čelit svým strachům, (zejména strachu ze smrti), uvědomit si svůj pohled na ně a konfrontovat se s hlavními (nejsilnějšími) vrstvami obranného mechanismu (našeho ega).

ZELENÁ ESENCE

Je esencí srdce. Má kvalitu něžně milující lásky, soucitu, odpuštění a léčení. Přináší nám tolik potřebnou lásku, soucit se sebou i okolním světem a odpuštění sobě i druhým. Lásku, kterou hledáme, po které celý život toužíme a kterou vyžadujeme od našich blízkých. Je esencí podporující uzdravování emočních zranění, esencí hlubokého respektu k sobě i existenci. S touto esencí přichází opravdové pochopení pro nás samotné, ostatní i smyslu existence.

Prasadam o esenci:
Známá jako esence soucitu. Tato latifa nám dává hluboké pochopení struktury našeho ega a soucítění vůči ní. Soucit a pochopení nám pomáhají jít hlouběji do našich zranění a uzdravit je. Dávají nám schopnost dělat to samé vůči ostatním.

ŽLUTÁ ESENCE

Nám přináší kvality radosti, hravosti, tvořivosti a extáze. O žlutou esenci jsme přišli proto, že jsme byli učeni žít a brát život příliš vážně. Plnit zodpovědně každodenní povinnosti života. A my jsme tak činili – s tíhou zodpovědnosti, s hrozbou, že zase nebudeme dost dobří. Se žlutou esencí se náš život stává opět lehčím, jsme schopni prožívat věci s nadhledem, lehkostí, znovu prožívat radost z každodenních maličkostí. Učí nás vracet se ke spontánnosti, hravosti a zvědavosti, které tak dobře známe z našeho dětství. Učí nás prožívat život s extází z pocitu vnitřní radosti.

Prasadam o esenci:
Známá jako esence radosti. Tato jemná dimenze našeho bytí je jako vnitřní zářící sluníčko a je o naší vrozené schopnosti žít v radosti a zvědavosti. Je to místo, kde odpadnou naše staré negativní sebeobrazy a vážnost a kde znovu získáme svou bezstarostnou nevinnost.