Priessnitzovy metody

Neléčíme nemoc ale člověka!“ Vincenc Priessnitz

images PriessnitzPRIESNITZOVY METODY a možnosti využití této terapie pro Vás: Tuto metodu můžete absolvovat individuálně, ve dvojici a také ve skupině v Jeseníku v Priessnitzových Lázních v Balneoparku. Je spojeno s chůzí Priessnitz Walking – hole zapůjčím. Minimální doba trvání zážitkové formy je 2 hodiny + 1/2 hodiny nebo nejlépe 4 + 1 hodina navíc obojí včetně zdravého stravování. 

Bližší informace denně od 8.00 do 9.00, mobil: 731 128 094, PhDr.Anna Perutková www.uzdraveni.eu/nabidka-pro-vas

 

X_084 zmenšené

PhDr. Anna Perutková

Odborný garant „PRIESSNITZOVY METODY“

V současné době se věnuji především 6 +1 hodinové individuální terapii s klienty viz. www.uzdraveni.eu/terapie. Tato délka terapie  má  nejsilnější efekt. Terapie probíhá prožitkovou formou. Pracujeme na všech úrovních – s myslí, tělem i duší. Bez tohoto trojjediného principu léčby, bez pozvednutí energetické úrovně, bez nalezení smyslu  –  PROČ? nelze dojít k UZDRAVENÍ. Rovnováha i zdraví lze získat pouze dlouhodobým a trvalým procesem. Uzdraveníspočívá v obnovení své vlastní jedinečné schopnosti udržovat stálou rovnováhu, inspiraci i radost z péče o sebe i tvoření každého dne „TADY A TEĎ“ –  nalezení právě jen a jen svého způsobu „UZDRAVENÍ.“

Moje životní cesta a zkušenosti, ze kterých čerpám: Vystudovala jsem obor Andragogika (Výchova a vzdělávání dospělých) na FFUP v Olomouci. V roce 1995 až 2002 jsem zažila životní otřes a zlom ve všech oblastech života. Toto mezní období a nadlidské schopnosti a zkušenosti získané jeho překonáním naprosto změnily život můj i celé rodiny. Od roku 1996 pracuji jako lektorka akreditovaného programu „Posílení psychické odolnosti“. Do mého životapostupně přicházejí stále nové podněty:  CK/ Otakar Morávek. Body trojího účinku/Jana Daňková, Biorezonance/František Ernest, Univerzita nové doby/ MilanCalábek, Konstelace, Naamjoga, Harmonyum/ Iva Pousková, Priessnitzovy metody/Alois Kubík, Oldřich Grünner, Esence/Horst GünterTiessler  –  Prasadam, Terapie traumatu/Radim Ress, Enneagram/ Gabriela vonWitzleben. 

HYDROTERAPIE CHLADNOU VODOU

Chladná voda nebo střídání chladu a tepla příznivě ovlivňuje ANS autonomní nervový systém. Tím se stimulují samoléčebné mechanismy lidského těla výrazně se zvyšuje celková odolnost proti infekcím, fyzickým a psychickým stresům. Střídání podnětů povzbuzuje zvláště tělní oběh, dýchání krevní oběh, dýchání a všechny funkce vnitřních orgánů. Pravidelným opakováním a střídáním vodních procedur dochází k dlouhodobému až trvalému zlepšení zdraví.

Hydroterapii chladnou vodou lze dělit na:

  • Vnější aplikace chladových stimulů: celotělové, částečné a lokální koupele, střiky, sprchy, polevy a zábaly krku, šíje, končetin a trupu.
  • Vnitřní aplikace chladových podnětů: pitná kúra, inhalace chladného aerosolu lokálního klimatu s vědecky prokázaným mimořádně vysokým počtem lehkých atmosférických iontů, silic, stopových biogenních minerálních prvků a dalšími léčivými složkami.

Indikace:

  • Posílení imunitního systému
  • Snížení i úplné vymizení alergických projevů
  • Podpora cévního systému (funkce tepen, žilního systému, lymfatických uzlin i cév)
  • Snížení vysokého krevního tlaku a zklidnění rychlé tepové frekvence
  • Zlepšení oběhových funkcí a hypoxie u osob s nízkým krevním tlakem, což má pozitivní vliv na vegetativní nerovnováhu.
  • Úprava poruch štítné žlázy (snížení u hyperfunkce, zvýšení u hypofunkce
  • Úprava u metabolických poruch
  • Léčba bolesti hlavy
  • Podpora léčby nervozity, deprese, únavy, nespavosti
  • Stimulace samoléčebných procesů a proti progresivní vliv u chronických onemocnění pohybové soustavy.

Aplikace Chladových procedur se nesmí provádět u těchto nemocí a stavů:

  • Současné onemocnění tuberkulózou nebo jinou přenosnou infekcí
  • Horečky a krvácivé stavy nejasného původu
  • Zhoubné nádorové onemocnění (stavy po onemocnění ano – pouze se souhlasem onkologa
  • Do 3 měsíců po srdečním infarktu
  • Nestabilní angína pectoris a poruchy srdečního rytmu
  • Selhávání funkce srdce, plic, ledvin, a dalších vnitřních orgánů
  • Nestabilní krevní tlak
  • Těžká onemocnění periferních tepen, stavy po hluboké trombóze žil do 3 měsíců
  • Poruchy kožní citlivosti (snížená citlivost i necitlivost)
  • Chladová alergie
  • Čerstvá poškození kůže, nehojící se kožní defekty
  • Epilepsie
  • Těhotenství
  • Po požití alkoholu nebo drog

VODOLÉČBA PODLE PRIESSNITZE

Vincenz Priessnitz vyvinul způsob léčby na základě zkušeností s léčivými účinky studené vody, které vyzkoušel sám na sobě. Zpočátku to bylo pouze omývání a vydatné potní  kůry  ve formě zábalů  do vlněných houní, po nichž následovaly krátké celkové lázně ve vodě, jakou měla  v přírodě. Někdy Priessnitz také dával na počátku příliš studenou vodu „odrazit“ přiléváním teplé vody.

Později to bylo vedle potních kůr často se opakující vodní procedury během dne. Jednalo se o individuálně trvající celkové lázně s pojené s třením pokožky, ale také (dle stavu pacienta) pololázně, brouzdání ve vodě, sedací koupele, koupele dolních a horních končetin i jiných částí těla, dešťové sprchy. Mimoto byl doporučován pohyb na čerstvém vzduchu a studené zábaly.

Intenzivně působily sprchy v přírodě, kdy voda z pramene ve svahu byla odváděna do dřevěného žlabu a dopadala na léčeného z výšky 1,5 až 3,5 m.

Dle studia soudobých lékařů, kteří sledovaliPriessnitzův způsob léčení  byli všichni zajedno, že při volbě individuálně indikované léčby a dávky procedury pracoval s instinktivní jistotou. Priessnitz si velmi dobře uvědomoval, že existuje vztah pokožky ke všem vnitřním orgánům, jakož i k celému tělu a při své diagnostice i ve svém léčení vycházel především z povahy a způsobu reakce pokožky. (vazodilatace- rozšíření cév v pokožce a zčervenání pokožky – po krátké aplikaci chladné vody byla známkou toho, že je kůra vhodná.  Naproti tomu  vazokonstrikce – stažení cév a zbělání pokožky – byla kontraindikace pro jeho terapii.)

SPRCHOVÁNÍ PODLE PRIESSNITZE:

Sprchování nebo lázně pod bystřinným vodopádem se prováděly přímo v přírodě.Sprchy se nacházely v horácha bylo potřeba se knim dostat chůzístezkou vzhůru,přičemž došlo k dostatečnému prohřátí organismu. Jakmile se dech a srdce uklidnily,pacient se rychle svlékl a vstoupil pod sprchu. Sprchu tvořil 6-20 cm široký proud vody z dřevěného žlabu padající z několikametrové výšky. Teplota vody byla pouze 5 – 6°C. Sprchy byly vzdáleny více než půl hodiny cesty od lázeňských domů. Na jiném místě byly instalovány pro muže a na jiném místě pro ženy. V roce 1845 bylo v okolí lázní již 30 sprchových zařízení. Síla vodního proudu se lišila podle síly pramenů a také podle ročního období. Voda padala z různé výše na prkennou podlahu, na které stál host. Voda zde byla ještě chladnější neř ve vaně, přesto vyvolávala pocit tepla, způsobený silným tlakem velmi osvěžovala. Celé tělo ohnivě zrudlo, opouštěl host sprchu a oblékl se.

„Není to chlad, který léčí nýbrž teplo, které je studenou vodou vytvářeno.“

„Voda posiluje organismus a takto uvolňuje cestu léčivé síle.“

„Podporuji pouze přírodu,tato pak sama od sebe nemoc léčí.“

Kde byl základ slávy a v čem spočívaly zásady Priessnitzovy láčby „nový pozoruhodný jev v oblasti zdravotnictví“?

images Priesnitz parkNázor o zkažených šťávách jako příčině nemoci byl rozšířen i mezi lidem a také Vincenz Priessnitz z něj v podstatě vyšel. Podle něj zkažené šťávy vznikají v těle v důsledku nepořádného života a nesprávné životosprávy. Ke špatným šťávám Priessnitz řadil ještě špatné látky, které se dostaly do těla zvenčí, zejména podávanými léky, jež tělo nemohlo asimilovat. Zkažené šťávy a špatné látky brání pravidelné činnosti organizmu a při jejich delším setrvání v těle ohrožují sám život. Účelem Priessnitzovy léčby bylo nahradit zkažené šťávy zdravými, špatné látky z těla vypudit a tím obnovit harmonii v činnosti organizmu, na níž ve skutečnosti spočívá zdraví.

Rozhodujícím činitelem při tom byla – v tom byl Priessnitzův základ – sama přirozenost člověka, jeho životní síla. Ta musí sama překonat nemoc a léčebné zásahy mají těmto přirozeným silám napomáhat. Organizmus člověka má vlastní obranné schopnosti, které je třeba podnítit, povzbudit, posílit a zvýšit. Úspěch v léčení může přivodit jen silný organizmus, ten sám nahradí v těle špatné šťávy zdravými a škodlivé látky z něj vypudí.

Zimages koupel Prieatímco oficielní lékařství pouštěním žilou, a „pročišťováním pijavicemi “ organizmus nemocného oslabovalo, Priessnitz jej svými léčebnými prostředky posiloval. „Musíte být silnější“ byla jeho stálá připomínka. „Tělo se musí posílit, ne oslabit. Když je náležitě posíleno, nestrpí v sobě žádné škodlivé látky. Vyžene je ven.“ prohlásil J.E.M.Selingerovi. V „Rodinné knize o vodě“ diktoval Vincenz Priessnitz dceři Sofii o svých zásadách léčby: „Tělo musí být co možná nejvíce posíleno, aby si mohla příroda v důsledku onoho posílení pomoci sama. V těle musí přebývat přírodní síla. Když je příroda posílena, člověk nesetrvává v nemoci a špatná látka, která přírodě unikla, se vyloučí, odvrhne a takto se člověk opět uzdraví.

Priessnitz neléčil nemoc, ale celého nemocného, komplexně jej „přelaďoval“. „Nemáme za úkol léčit nemoc, nýbrž nemocného, jeho životní funkce, jeho vůli, činnost jeho orgánů, jeho vylučovací schopnosti. Protože u různých pacientů se stejným onemocněním jsou tyto skutečnosti zásadně odlišné, je také zásadně odlišná i léčba.“

1Priessnitzovy metody„Přelaďování“- komplexní léčba přírodními prostředky vyžadovala čas.

Trvala týdny, často měsíce, někdy i léta. Francouz M. Rul strávil na Gräfenberku čtyři roky. Avšak i čas byl Priessnitzově léčbě příznivý. Dosud v Evropě nezakotvila rada, kterou v předchozím století dal v Americe Benjamin Franklin mladému obchodníkovi: „čas jsou peníze“. Jimi se čas stal zavedením pásové výroby – to však byl až počátek dvacátého století.

Jako byla Priessnitzova léčba člověka komplexní, tak univerzální byly přírodní prostředky, jež mu k léčbě sloužily: voda při jejím všestranném vnějším i vnitřním užití, stejně vzduch podle často opakovaného Priessnitzova výroku „kdybych neměl vodu, léčil bych vzduchem, sluneční lázně, pohyb: procházky pacientů v horské krajině, často na boso či v rose a také jejich tělesná práce: řezání a štípání dřeva, mlácení obilí, odklízení sněhu – Priessnitz se tak stal také zakladatelem „pracovní terapie“. Nedílnou součástí léčebného řežimu bylo pravidelné uspořádání denního života s vyloučením jeho škodlivých vlivů, s prostou dietní stravou a společenským životem, který pacienta oprostí od jeho všedních starostí.

images priesJ. E. M. Selinger ve své první knize „Pozvání, sdělení, úvahy“ vydané v roce 1841 napsal: „Vincenz Priessnitz zavedl jako žádný jiný do celého léčebného procesu řád, spojitost a jednotu, jako nikdo jiný přibral k podpoře nejbližší přírodní prostředky.“

Od nemocného, kterého vzal do léčení, vyžadoval Priessnitz vůli, sebekázeň a aktivní svépomoc, sám říkal charakter.

„Příroda nezná milost ani ústupek. K vodoléčbě patří charakter. Kdo žádný charakter nemá nebo svůj slabý nechce posílit, ten ať se vodoléčbě raději vyhne.“

„Život je tak vzácný statek, že dokonce i ta nejtvrdší a nejkomplikovanější metoda, použitá k tomu, aby byl život zachován nebo prodloužen, se jeví jako oprávněná.“

„…je-li někdo poštižen nemocí, lékař mu může pouze poradit, pomoci si musí každý sám. Svépomoc při všech problémech týkajících se těla, toto velké slovo, které v sobě skrývá veškerý systém výchovy, se máte naučit na Gräfenberku a vzít si je sebou domů, aby se vám stalo zvykem, druhou přirozenotí. V tom také spočívá zdraví, dlouhý život a pravé pozemské přirozené štěstí.

Dle Neuense byly u Priessnitze léčebnými faktory:

  • voda
  • vzduch
  • slunce
  • dieta
  • pohyb
  • klid

O významu zdravého životního stylu Priessnitz prohlásil: „Zdraví nespočívá v receptu, spočívá v součtu toho, jak prožíváme den, co pro své zdraví děláme“

Koupel v „Odražené vodě“

Toto je Priessnitzův slovní obrat a označuje láteň mající teplotu (18 – 19 stupňů C). V celé „Rodinné knize o vodě“ je uváděna 59x. Priessnitz již v r. 1839 zmírnil svá léčebná opatření, protože na léčení přicházelo mnoho choulostivých vysokých úředníků a vznešených lidí z velkoměst. Koupali se při takových teplotách vody, kterých se nemuseli lekat.

Střídavá lázeň

Tato koupel byla používána k diagnostickým účelům. Byla prováděna mezi 4.00 a 5.00 hodinou ranní. Teplota vody se střídala: napřed lázeň (20 stupňů C), pak další (10 stupňů C) a znovu vstup do vany s vodou o teplotě 18 – 20 stupňů C. Tato střídavá lázeň byla také aplikována při záškrtu, zánětu prsou a zánětu plic.

images lazneDlouho trvající lázeň

Byla to vlastně dlouho trvající pololázeň, která trvala jednu až více hodin, např. u zánětu prsou, jako lázeň mírnící horečku, působící proti otoku a podporující vstřebávání, 2 – 3 hod. u zánětu střev. V „Rodinné knize o vodě“ udáva Priessnitz jako další indikaci „hysterické strnutí šíje“ a k tomu další příklady léčení těchto nemocných, kdy tato pololázeň trvala 9 – 10 hodin““, ovšem „za stálého otírání.“

Gräfenberský mokrý otěr

Tření rukama, které prováděli dva lázeňští na prsou, zádech a končetinách pacientovi, který byl zabalen do mokrého prostěradla. Tato procedura stojí vždy na začátku terapeutických procesů a používala se místo masáží, které nesměl Priessnitz sám ve svém vodoléčebném ústavu provádět, i když je znal. Tyto otěry byly předepisovány jako přípravná terapie ke zlepšení prokrvení pokožky, k odlehčení vnitřním orgánů a k odstranění městnání krve. Richter o chladných otěrech prohlásil: „Kdyby Priessnitz neudělal nic víc, než to, že zavedl do léčebného pokladu mokré a studené otěry, jako je tento, pak by již tím si jeho jméno zasloužilo nekonečnou slávu, neboť zajisté neexistuje žádný prostředek, který by se dal tak snadno použít, a přesto je tak vhodný pro všechny případy onemocnění a pro všechny individuality. Téměř vždy se osvědčí jako pomáhající, ulevující, zlepšující, léčivý. Proto nalézá v hydriatice rozsáhlé použití a je současně tím, co po prvních pokusech vyvolává prostřednictvím blahého pocitu nadšení pro vodolečbu…“

images brouzdani ve vode PrKoupel chodidel

Priessnitz ji používal např. při bolestech hlavy, omámení při bezvědomí, křečích jakož i při bušení srdce a při záchvatu srdečních – angině pektoris, krátkém dechu a při plicní mrtvici – plicní embolii.

Koupel hlavy

Dle „Rodinné knihy o vodě“ je indikována u onemocnění hlavy, rýmy, zánětů očí, omámení, zánětu mozku, bolestí v obličeji, horečky zubů u dětí, zubních křečí a bolestí zubů, ke zlepšení prokrvení mozku a ke snížení horečky při bezvědomí, chřipky, žlučové horečky, neštovic, tyfu a studené horečky – malárie.

Potní zábaly

Když p roce 1839 Priessnitz zmírnil své procedury, pak ordinoval potní kúru pouze některé dny (3x týdně), revmatismu a u mohutně stavěných osob. Pocení v suchém zábalu doporučoval ve své „Rodinné knize o vodě“ při zánětu očí, bolestech v obličeji a při růži v obličeji.

default krasne PriessnitzovyPolévání hlavy vodou

Priessnitz je prováděl např. u hysterického ztuhnutí šíje. K tomu píše v „Rodinné knize o vodě“: „V lázni lijeme nemocnému 20 konví na hlavu – když vidíme, že se zotavuje, můžeme v aplikaci pokračovat.“ Philo von Walde poznamenává, že Priessnitz toto polévání ordinoval u tvrdošíjných stavů a při bezvědomí. Dle Sadgera prováděl Priessnitz také polévání kropicí konví v pololázni u tyfu.

Vzdušná lázeň kombinovaná s vodní lázní

Tato procedura je pravým Priessnitzovým vynálezem a je popisovánav „Rodinné knize o vodě“ např. při léčení moru: „Nemocného položit do mokrého prostěradla a nechat působit vzduch a až je prostěradlo suché, znovu navlhčit.“ Pacient nebyl zabalen do houně. Toto je nazýváno „vzdušněvodní lázní“.

Sprcha

Byla ordinována u dny, artritidy, lišeje, nervových bolestí. O této proceduře Priessnitz prohlásil: „Intenzivní sprchu (lesní sprchu) ordinuji jen silným povahám nebo těm osobám, u kterých již byly jejich síly kúrou pozvednuty, abych nakonec zvýraznil rozhodující krize a abych podnítil organizmus k vyloučení cizích, organizmu škodících látek.“

default nohy v rose 1Brouzdání v rose

V „Rodinné knize o vodě“ Priessnitz výslovně praví: „s bosýma mohama se procházet v rose“. Ordinováno bylo při mrazení s onemocněním podbřišku a pro zlepšení nálady. Před Priessnitzem doporučoval již páter Bernardo z Malty procházení se s bosýma nohama na mokrém trávníku a po mokrých kamenech.

Použitá literatura: Vincenz Priessnitz – Světový přírodní léčitel, Autoři: Miloš Kočka a MUDr. Alois Kubík